
Na tréninku to vidíme neustále. Hráč přijede na modrou čáru, udělá náznak střely nebo přihrávky, pohne rukama i tělem, ale soupeř zůstane klidný a vůbec nereaguje. Na první pohled to vypadá, že fake move nevyšel kvůli technice, jenže ve skutečnosti většinou chybí jeden zásadní detail – práce očí.
Práce očí v hokeji není o tom, kam se hráč dívá nejdéle, ale o tom, jakou informaci svým pohledem posílá soupeři. Protihráč nečte puk ani ruce. Sleduje především oči a postoj těla, podle kterých se rozhoduje, zda vystoupí, zablokuje střelu nebo zůstane v prostoru. Pokud hráč při fake move pošle stejnou informaci očima i skutečným řešením, soupeř nemá důvod reagovat a žádný prostor se neotevře.
Detail velkých hráčů ..
Nejčastější chybou mladých hráčů je, že se při faku dívají pořád do stejného místa. Ruce udělají náznak, hokejka se pohne, ale pohled zůstává fixovaný tam, kam má jít skutečná přihrávka nebo střela. Fake pak působí jako prázdné gesto, protože soupeř okamžitě vycítí, že se nic nemění.
Správná práce očí funguje jednoduše. Oči jdou vždy první a ruce je následují. Hráč nejprve pošle soupeři falešnou informaci krátkým pohledem, tělo ji na zlomek vteřiny potvrdí a teprve potom přijde skutečné řešení. Typicky na modré čáře krátký pohled jedním směrem vyvolá reakci soupeře a otevře prostor pro jiné řešení.
Fake move nezačíná u hokejky, u rukou ani u rychlosti. Začíná u očí. A právě tyhle detaily odlišují hráče, kteří jen zkoušejí kličky, od hráčů, kteří dokážou řídit reakce soupeře
Zapoj se do tréninku ..
V LZ Skill Center proto fake move neučíme jako izolovaný pohyb rukou, ale jako proces rozhodování. Hráči se učí vnímat, kam se dívají ještě před převzetím puku, jakým směrem posílají falešnou informaci a kdy je správný moment změnit řešení. Velmi často až při videoanalýze sami zjistí, že se během celé situace vlastně vůbec nepodívali jinam. Právě v ten moment dochází k největšímu posunu.